V sobotu po příjezdu překvapila novinka, kterou raději uvedu hned na začátku, aby se nasrání postupně rozmělnilo ve slast. U vstupu do fronty na film letos začali kontrolovat platnost akreditací. Majíce akreditaci nedělní, obětovali jsme večer korzováním po kolonádách a zjišťování obecné situace. Loňskou noční osvěžovnu změnil osud na obchod se šperky, ale protější Casino Livetip se naštěstí vrátilo k původním cenám z roku 2010, a tak bylo zase kde číst program a hodnotit náš stav u dvanáctky za pětadvacet. Neděli jsme zahájili zostra islandskou peckou Á annan weg (Doprava doleva), odlehčenou filmovou přípravou na jeden z vrcholů festivalu Hanekeho Lásku (Amour). Tady přirozeně není co vyčíst. Malou chybkou byl pokus o horor od režiséra Záhady Blair Witch zvaný Lovely Molly. Ztracené dvě hodiny, a ještě jsem si pak musel vyprat spodky. Pondělí se neslo v pobaltském duchu velmi dobrým estonským kouskem Mushrooming (Houbaření), kde v hororovém duchu bavil v lesích dvojník Miroslava Donutila. K večeru přišla chyba gastronomická: indická restaurace v Karových Varech si tragičností nezadala s penzionem Carl na Špičáčkém sedle. Bylo mi smutno. Den uzavřel asi nejlepší letošní film Lawless (Země bez zákona) podle scénáře Nicka Cavea a poměrně košatá návštěva místních doupat hazardu. To způsobilo poněkud ospalé úterý. Prvním byl tento den film Marka Cousinse, natočený s nákladem 10 britských liber. Žádný div, protože toulat se po Mexico City s portrétem Sergeje Ejznštejna a natáčet mobilem moc peněz nestojí. Nicméně film nebyl špatný. Černobílý ostalgický návrat do Berlína odpoledne znamenal komorní snímek Oh, boy! (Sakra, kluku!). Tradiční varskou nadrženost potom mnoho lidí řešilo spolu se mnou na drsně chladné pornografické variaci známějších Kids - srbské sondě do života zanedbané mládeže zvané Klip (Klip). Nezbývá než doufat, že se hlavní hrdinka bude objevovat ve filmech dál. Plni dojmů jsme šli spát až na středeční první ranní film Lawrence z Arábie, o nemž tudíž nemůžu říct zhola nic. Po filmu Peleh akhar (Poslední krok) jsme se již přesunuli na terminál, kde jsme se seznámili s Jířím X. Doležalem, který letos zaskočil Olgu Lounovou a sdíleje s námi zadní pětisedačku, bavil nás cestou do Prahy řečmi o hašišové komunitě někde v Maroku. Dávám 100 procent.. Níže opět něco fotek, všechny opět můžete mít, pokud mě kontaktujete nebo napíšete sem. |
|