„Dupont, černošský sluha, připravoval v kuchyni konzervu na příští večeři. Ze všeho nejdřív bylo třeba dát vyvařit z jedné vody načisto vláknité maso z mumie s obřadným kořením, na ohni pracně udržovaném pomocí slavnostních ratolestí ve stavu řeřavění. Pak vydestiloval svařeninu, zavařil do ní zavařeninu, znesvářil várku vařící zavařeniny a rozvařený destilát, až na sebe prskaly, a nakonec slil odvar do várnice a zbytek zavařil do hliníkové plechovky, k níž přivařil víčko a tímto vzniklý svár elegantně a s citem urovnal, čímž získal harmonickou a smířlivě naladěnou konzervu na večeři.“ Boris Vian, Podzim v Pekingu Významné fotky jsou jako obvykle doplněny vespod popiskem. Relevantnější než Borisovy (ale už ne tak přesné) informace najdete v deníku, který byl veden jak už je u delších výletů zvykem. Komentáře lze nechat v knize návštěv, kontakty hledejte zde. Kliknutím na PONTS DE PARIS níže se dostanete k publikaci, která je instantním produktem mojí pařížské mostové obsese. Má asi 8 MB, ale snad stojí za to. |
|